Report z 5. PokéČundru od Suicune Wolf

Sobota 22.7. 2006

Ráno jsem se ještě rozloučila se štěňátky, naposledy jsem zopakovala rodičům - chůvám - všechny potřebné informace kolem péče o ta malá huňátka a už jsem se s krosnou na zádech odplazila na autobusovou zastávku. V Praze jsem byla asi o dvě hodiny dřív, než byl plánovaný společný odjezd všech Pokémonů směr Malý Ratmírov, takže jsem ještě navštívila Totodila, u nějž přespávali TRDrak s Ashelinkou. Čas utekl jak mravenec a za chvíli jsme se už všichni čtyři sunuli na tramvaj, abychom stihli vlak. Sraz byl v devět hodin na Hlavním nádraží. Tam se k nám přidali Lišák Vuk s Celebim, Dark Suicune, Charla a Joshi. Vlak byl nečekaně narvaný tak, že jsme se vezli první třídou nastojáka a těšili jsme se, až budeme na místě, nicméně v dalším vlaku to nebylo o moc lepší, spíše horší. Jedu si svůj absolutní upocený dotyk s lidma... No ale přežili jsme, dorazili jsme. Dokonce i pěšky do kempu pod vedením Vuka, aniž bychom si nějak zvlášť extra zašli. V kempu jsme se setkali se zbytkem Pokémonů, kteří už přijeli před námi, postavili jsme stany - celkem čtyři, v jednom jsme byli já a ECK, v druhém Wartortle a oficiálně snad Dark Suicune a Jearynen, kteří však spali v chatce, ve třetím Yena, Ashelinka a Ender, i když ani jeho složení nezůstalo stejné a ve čtvrtém Charla a Joshi - a hnedka většina z nás naskákala do vody. Později dorazili ještě BlackChar, Gardi a Mistian, kteří se neubytovali v kempu, ale u Mistiana na chatě, takže v kempu s námi bývali jen přes den. I Gardi a Mistian naskákali do vody, akorát v oblečení. A nakonec dorazil Eevee Jearynen, chvíli čekal, co se bude dít, ale skoro nikdo si jeho příchodu nepovšiml, neboť byli všichni ve vodě a bombardovali se míčem s Kaiem (ze 3. čundru) a gumovým kuřetem. Jearynen byl v kempu s rodiči, kteří se tam taktéž ubytovali, ale on byl ubytován s námi v chatce a až do úterka, kdy odjel, se účastnil všech akcí společně s námi. Na pozdní odpoledne jsme si všichni zašli poprvé do vesnice Vlčice na oběd. Očividně ve Vlčicské hospodě nebyl nikdo na přísun dvaceti zákazníků zvyklý, neboť byly nemalé problémy s tím, co si kdo objednával a pak dodatečně platil. Večer jsme už měli volnou flákárnu, část z nás byla ve Vukově chatce (ve druhé chatce byly Houndy s Hobie, snad se k nim nastěhoval i sám Ó Velký), druhá část byla někde jinde, a možná těch částí bylo ještě víc, ale to se dozvíte pouze, napíše-li ještě někdo svůj vlastní deník z čundru. Já jsem byla ve Vukově chatce. V noci pak přišel na řadu zlatý hřeb dne - zjevil se totiž Ian a s ním jeho noční bojová PokéHra. Asi v půlnoci si vzal (telefonicky) část těch mladších pod vedením Vuka a my ostatní jsme dostali instrukce, ať vyčkáme, že až oni se vrátí, tak půjde na řadu ještě druhá skupinka a pak třetí. Čekali jsme v chatce, čekali a čekali. Čekali a čekali. Část z nás už čekala se zavřenýma očima a myšlenkami ve světě snů, část kreslila společný obrázek účastníků čundru, v každém případě už jsme všichni přemýšleli o tom, jaká smrt bude pro Iana nejpomalejší a nejbolestivější za to, že nás tu nechá takhle čekat. Všichni jsme byli unavení po cestě a chtěli jsme jít spát. Nakonec jsme se přece dočkali Vukova návratu a přišla řada i na nás, ale na dvě další skupinky jsme se už nedělili. Šli jsme všichni společně. Došli jsme k hlavnímu vchodu do kempu, kde si nás vyzvedl Ian s oslňující svítilnou. Vedl nás silnicí směrem Malý Ratmírov a cestou vykládal ó tajemnou historku o tom, jak vědci, kteří se pokoušeli vytvořit Mewtwoa, který jim záhy utekl, své plány nevzdali a pokračovali ve výzkumu. Zkoumali sílu měsíčních kamenů. Nastřádali velké množství těchto kamenů a zjistili, že ve velké koncentraci se chovají docela jinak - mají tvořivou sílu a dovedou vytvořit živou bytost. A Ian prý tu bytost viděl, jak se jí tvoří ručky a nožky - ale náhle přiletěl Zapdos a tvora zabil. Zabil! Viděli jste někdy, aby Pokémon zabil jiného Pokémona? (Ať žijí masožravci ;)) A navíc legendární! Zkrátka Ianovi došlo, že to, co by bývali vytvořili, by bylo strašné, a tak od experimentu opustil. Ale zlý profesor BlackChar ve výzkumu pokračoval a my jsme mu v tom měli zabránit tím, že jsme ze zbytků té mrtvolky vytáhli všechny měsíční kameny a schovali si je, aby se už nikdy nedostaly k sobě. Pointou bylo odvážit se strčit ruku do kýble s čímsi, čehož složení vyvolávalo útok SWORDS DANCE (ve volném překladu HOZENÍ ŠAVLE). Když jsme se vrátili nazpátek, unavení jsme už šli do hajan. Tedy alespoň já a ECK do svého stanu, kde byl narozdíl od chatky jakýs-takýs klid.

Neděle 23.7. 2006

Vzbudilo mě ranní sluníčko spalující náš stan. Vyhrabala jsem se z něj a šla jsem se pomalu umýt a flákat k Vukovi do chatky, kde se ještě spalo. Dnes bylo v plánu flákání, protože jsme všichni (prý) byli z včerejšího dne unavení. Takže dopoledne byla běžná flákačka, hraní na GB atd., a na poledne a odpoledne jsme šli do Vlčice na oběd opět do té hospody, co jsme tam byli i včera. Tentokrát nás zavřeli do takové extra místnosti, málem nás tam sežraly mouchy, ale jinak OK. Cestou zpátky jsme ještě já, Vuk, Morx, ECK a Jearynen šli vyhlédnou místo pro letošní obětování Endera, nic jsme ale nenašli, tak jsme se jen hezky prošli. Odpoledne měl přijet Kuřeto, tak jsme mu s Vukem, ECKem a ještě někým šli naproti a odvedli jsme ho do kempu. No a to už bylo osm hodin, takže zbytek dne jsme opět nějak proflákali. Jako ostatně každý večer. Většinou jsme bývali v hospodě (baru) přímo v kempu, kde měli akorát sýrovou klobásu, tlačenku s cibulí, nakládaný hermelín a utopence. Což nám ale vyhovovalo, takže jsme tam utráceli o stošest. Protože chvíli pršelo, Charlův stan - který měl jistě v návodu, že na něj nesmí napršet, podobně jako můj stan - byl celý prosáklý, včetně všech věcí, co byly v něm. Charla se proto přestěhoval do stanu k nám, i když tam nevydržel a zběhl k Yeně, a Joshi se oficiálně odstěhoval k Wartortlovi. Večer (ráno? ^^;) jsme šli normálně spát a spali až do rána.

Pondělí 24.7. 2006

Na dnešní den byl naplánován výlet dle Ó Velkého Středního Endera do "čistšího rybníka, než je ten v kempu". Ráno jsme se dovlekli na vlakové nádraží a odtud jsme odjeli snad do Jindřichova hradce (? - ach ten zeměpis...), kde jsme měli asi tak hoďku rozchod. Někdo se najedl, někdo ne, což komplikovalo další časový rozvrh, nicméně po hodině jsme všichni (vyjma TRDraka a malé skupinky Poké, kteří se zdrželi déle, aby v drogerii nakoupili míčky do vody) autobusem odjeli kamsi jinam, kde nám Ó Velký ukazoval, kde kdysi bydlel. Také tam šel navštívit jeho starou známou, která nám nabídla buchty a pivo, což někteří Pokémoni vřele uvítali. Až nás dohonili TRDrak a spol., tak jsme šli pěšky a došli jsme až k vytouženému rybníku. Najezená část do něj hnedka hupsla, nenajezená se šla do hospody najíst. Naneštěstí ten rybník byl ještě špinavější, než náš kempský "bahňák" - kdo z něj vylezl, byl hnědý. Po čase jsme se prostřídali, ti z rybníka šli do hospody a my jsme šli zase do rybníka, tentokrát jsem se dokonce (poprvé po... ehm... dlouhé době) koupala i já. S Dark Suicunem jsme chvíli uvažovali, že bychom ten rybník vyčistili - ale vzhledem k tomu, jak je to náročné, jsme se na to vykašlali - jsme na čundru na dovolené, ne kvůli práci. Najednou byl čas se opět odebrat na autobus, tak jsme šli rychle pod sprchy a naštěstí jsme to stihli a odjeli včas. Večer byla opět flákárna, tak jsme byli všude možně v chatkách, v baru, venku, v rybníce. A k ránu zase hurá do hajánek a spát.

Úterý 25.7. 2006

Protože ten rybník včera se příliš nevyvedl, slíbil Ender, že tentokrát nás odvede k OPRAVDU čistému rybníku. To byl tedy dnešní plán, vyjet jsme měli ale až kolem poledne, takže dopoledne jsme ještě zašli do Vlčice na nákup. V poledne jsme jeli do Pískovny a musím uznat, že tentokrát se to Enderovi povedlo a rybník byl věru čistý. Takže jsme do něj hnedka hupsli a už jsme se bombradovali míčems Kaiem a také dvěma zelenými míčky přezdívanými liščí koule. Akorát že nás opět tlačil čas. Už jsme museli z vody a honem zdrhat na autobus, abychom dojeli do Jindřichova hradce na oběd. Tam jsme měli rozchod, část z nás se šla najíst do jídelny a větší část z nás (včetně mě) jsme šli do nóbl restaurace, kde jsem se opravdu pořádně najedla (Mňam mňam ^^). Odpoledne jsme jeli zpět do kempu a měli jsme - jako každý večer - volnou zábavu. Mimo jiné přišel Ender do baru a suverénně prohlásil, že zítřek ruší. A já jsem se už nastálo na noc nastěhovala taky do chatky, kde nás teď spalo deset v chatičce pro pět osob. Sousedé nás milovali :)

Středa 26.7. 2006 Tento den byl zrušen Ó Velkým Enderem. Čtvrtek 27.7. 2006 Na dnešní den připadla zase flákárna. Ráno někteří šli nakoupit do Vlčice, jiní byli moc líní a tak zůstali jen v kempu. Já jsem šla nakoupit a s Vukem a Dark Suicunem jsme šli ještě naposledy do Vlčicské hospody na oběd. Odpoledne ve čtyři jsme se však dostali do svého živlu, protože byla otevřena společenská místnost s televizí. Chicken připojil svůj GameCube a už jsme pařili na XDčku, stovky, šitky, všechno možné. Vlastně až do večera. Protože těch všech zápasů tentokrát bylo opravdu mnoho, ani je sem nemůžu vypsat, protože si je nepamatuji. No a večer jsme šli zase spát, nic význameného se nedělo. Takových dní více, nejlépe se zapisují ;) Středa 26.7. 2006 Protože nám den chyběl a nechtěli jsme krátit náš pobyt na čundru, donutili jsme Endera, aby den, co zrušil, opět nahradil. Takže po čtvrtku naštěstí přišla dodatečně středa a my jsme ji mohli využít k dalšímu výletu za čistým koupáním. Tentokrát byl však plán upraven tak, abychom měli na koupání více času - a to tak, že nejprve z Vlčice pojedeme busem do Hradce na oběd a pak až se přesuneme k rybníku na koupání. Když jsme dorazili do Hradce, měli jsme opět rozchod asi hodinu a půl. Tentokrát jsem však nešla do nóbl restaurace, ale s Drakem, Ashelinkou, Kuřetem, Totodilem a En-Cu-Kouem jsme šli do jídelny. Tam jsem si dala kuřecí řízek s bramborovým salátem, bylo to mňamky mňamky a platil to TR svými stravenkami ;) Za deset minut jsme byli najezení a šli jsme ještě na zmrzlinu, pomalu jsme se přesunuli na autobusovou zastávku. TR zjistil, který autobus jede do Pískovny a tak jsme tam odjeli dřív, než zbytek Pokémonů, protože se nám na ně nechtělo čekat. Do autobusu nastoupil ještě BlackChar, který snad jel k Mistianovi pro papuče, takže nás nasměroval k rybníku tak, že se nám i podařilo nezabloudit. U rybníka jsme uřícení všichni hned naskákali do vody vyjma Kuřete, který hlídal věci, protože měl plavky u Vuka. Bombardovali jsme se míčky a užívali jsme si čistou vodičku, a za chvíli k nám dorazili ještě Lišák Vuk s Celebim. Povídali cosi o tom, že už dorazili Ash a PePek a že Hobie bodla včela, tak nemohla chodit, proto se zdrželi, a nakonec Hobie a Endera odvezli Ash a PePek do kempu a čekali jsme tedy pouze na zbytek Pokémonů, až dorazí. Pomalu jsme lezli z vody a přemýšleli jsme o návratu, když tu k nám zbytek opravdu dorazil :) Naskákal do vody a já ho honem šla fotit, když tu mě taky do chodidla bodla včela. Byla jsem chvíli paralyzed ale naštěstí nejsem alergická a tak už to za chvíli ani nebolelo. Když všichni Pokémoni vylezli na břeh a já úspěšně vyfotila všechny pupky, vyšli jsme pomalu vstříc vlaku a odjeli jsme směr kemp. Pomalu jsme lezli z vody a přemýšleli jsme o návratu, když tu k nám zbytek opravdu dorazil :) Naskákal do vody a já ho honem šla fotit, když tu mě taky do chodidla bodla včela. Byla jsem chvíli paralyzed ale naštěstí nejsem alergická a tak už to za chvíli ani nebolelo. Když všichni Pokémoni vylezli na břeh a já úspěšně vyfotila všechny pupky, vyšli jsme pomalu vstříc vlaku a odjeli jsme směr kemp. Když jsme dorazili do kempu, přivítali jsme se (alespoň někteří z nás) s Ashem a PePkem. Také jsme se dozvěděli novinku, že prý neteče voda. Ve chvíli, kdy jsme se vrátili, však ještě chvíli tekla, takže se část z nás ještě stihla vysprchovat z té vody z rybníka. Pak už ale voda definitivně přestala téct. A taky jsme dostali dopis od Rakeťáků, že prý unesli Ashe, a že ho vysvobodíme tím, že si "kluk v kytičkovaných kalhotech a modré košili" (rozumějte Mox) udělá copánky. Morxovi jsem copánky hned upletla a on napsal odpověď, kterou jsme měli asi do tří hodin, nebo do kolika, umístit na pánské záchodky. Už byl sice večer, datum tam ale napsané nebylo, tak Morx odpověď na pánské záchodky umístil a čekal na odpověď. V té ale stálo, že některý z našich Pokémoních samečků si musí obléci sukni nebo šaty. Opět jsme však nestíhali čas, dopis jsme četli asi v deset hodin a stíhat jsme to měli do osmi. Request jsme však stejně splnit nemohli, sukně ani šaty nebyly k dispozici, takže Rakeťáci jednou také zvítězili :) Večer jsme opět pařili XDčko. V baru z nás majitelka kempu měla vždycky docela srandu, banda Pokémonů se přece jenom hned tak nevidí. Proto jsme s ní byli celkem za dobro a večer nám na celý bar pustila Pokémoní písničky, které jsme za tímto účelem vypálili na CDčko. V baru z nás majitelka kempu měla vždycky docela srandu, banda Pokémonů se přece jenom hned tak nevidí. Proto jsme s ní byli celkem za dobro a večer nám na celý bar pustila Pokémoní písničky, které jsme za tímto účelem vypálili na CDčko. A v noci jsme ještě uspořádali tradiční akci - obětování Endera. Vuk už předtím obhlédl terén a našel vhodné místo, takže nás vedl. Než jsme se však vydali na cestu, tak ještě za Totodilem k chatce přišli jeho přátelé, se kterými se seznámil dny předtím na baru. Nějaká třináctka ho přišla balit, ale on neměl náladu nikam jít a nešel, a ona k tomu uraženě dodala "Ty si o sobě tak strašně myslíš", co v nás vzbudilo docela ROFL. Holt nevěděla, že Totodil nemyslí. Totodil s Celebim zůstali v chatce a Hobie taky, protože byla immobilní kvůli útoku Beedrill, ale my ostatní jsme se vydali na noční akci. Enderovi jsme zavázali oči a vedli jsme ho noční tmou. Díky zuřivým fotografům na tom s viděním však byl Ender nakonec nejlépe, protože nás oslepovaly věčné útoky FLASH. Obětní místo vypadalo následovně: Kousek travnatého povrchu, jenž svahem ústil do rybníka, a vedle stál sud s "vysoce hořlavým obsahem". Zapálili jsme svíčky a rozmístili je nejprve do pentagramu, a poté do čtverce kolem Endera. Rozestavěli jsme se kolem něj (opět do čtverce), chytili jsme se za ruce a řvali "chuchu pika pika" (Nebo to bylo "pupu chika chika"?).  "Staniž se!" Ender se roztočil a padl mrtev k zemi. Poté vstal z mrtvých a my jsme ho grouphugově objali. Konec akce, sbírali jsme vyhořelé svíčky a byl celkový rozruch, do nějž Vuk prohlásil, že bychom mohli Endera ještě hodit do rybníka (nebo tak něco). Na to Chicken nadhodil, že kdo tam teďko skočí, dostane od něj kilo. Nejspíš si neuvědomil, že máme s sebou Morxe, který je schopen i pro kilo skočit do rybníka :) Chicken se rychle opravil, že kdo tam skočí PRVNÍ dostane kilo, když to vypadalo, že se tam najednou hrnou všichni, a tak se nakonec odvážil jen Morx. První :) Sundal to málo oblečení, co měl na sobě, a hupsnul do rybníka. Celý, od hlavy až k patě se ponořil (na žádost Kuřete). Chicken ihned vytáhl z peněženky stovku a předal ji Morxovi, když ten vítězně lezl z vody :) Na cestě zpátky kolem kukuřičného pole si TRDrak s Kuřetem povšimli, že v poli někdo je. A že ať jim prý půjčíme baterku, že ho půjdou chytit a napráskat mu. Morx se k nim přidal a nakonec odchytili Endera, který nás chtěl potají předběhnout a pořádně vystrašit! ;) Po akci už byla noc a tak už jsme šli spát, resp. se každý odebral k sobě a možná si ještě chvíli povídali, my jsme ještě dávali GBA zápasy. Pátek 28.7. 2006 Pátek. Poslední den čundru a v plánu byla volná zábava, takže podle toho jsme se přizpůspbili každý podle svého. Ráno šel opět někdo nakoupit (I když teď už vlastně jel, díky PePkovi a jeho autu) a také nám už od rána povolili přístup do společenské místnosti na televizi, takže jsme zapařili XDčko. Dávali jsme zápas Legend, pak někteří ještě šitkové zápasy, a to tak dlouho, dokud nás asi ve čtyři nevyhnali, že už to tam musí zavřít. Já jsem pak zjistila, že mi blbne foťák, a tak jsem šla za Ashem, který tomu rozumí, jestli neví, co s tím. Chvíli jsem to řešila a při té příležitosti jsem přišla na to, že můj foťák umí makro ^^ Protože stále ještě netekla voda, v baru nás chtěli potěšit tím, že dali sud piva zdarma. To zvláště některé Pokémony velmi potěšilo. Někteří zletilí Pokémoni se krapet (možná i krapet víc, než krapet) přiožrali. Půjčili jsme si BlackCharův MP3 přehrávač, nahráli jsme na něj FiXu a nechali jsme v baru pouštět Vypsanou FiXu. Pouštěli ji dost nahlas a byla to fajn pařba. Pak jsem se dozvěděla, že Ledňáčci klesli v hitparádě ze 3. místa na 12., tak jsem zbytek večera strávila u Internetu a spolu s Ashem a PePkem jsem řešila hlasování pro FiXu. Pak se k nám přidali ještě Hobie, Houndy, Ender, Wartortle a Morx, a protože ještě někteří z nich Ledňáčky neviděli, tak jsme jim je na Enderově notebooku pustili. No a zase byl čas jít spát. Když jsem přišla do chatky, TRdrak už byl tuhý, za chvíli přišel Kuře, že ho prý Totodilovy třináctky držely u baru a nechtěly ho pustit. Lehnul si a v tu ránu vytuhl po vzoru TRdraka. Ashelinka mezitím ve hře koupila shiny Dratiniho a byla nadšená ze svého prvního shiníka, no a pak se vrátil od třináctek Totodil a už jsme šli spát. Sobota 29.7. 2006 Ráno jsme vstali a do desíti musely být vyklizené chatky. Všichni jsme uklízeli jak zběsilí, balili stany a všechno, a PePek nám na nádraží odvezl bágly. Já a Totodil jsme byli demokraticky vybraní dobrovolníci, kteří a nádraží batohy hlídali, dokud ostatní nedojdou na nádraží pěšky. Čekali jsme pár hodin a pak jsme zjistili, že ta banda povalečů šla na jídlo do hospody. No co, jen co dopíši tenhle report, jdu vybírat fotky na fotodokumentaci z čundru, alespoň mám čím se mstít ;) Cesta vlakem byla pohodová, ale v Praze mi asi o tři minuty ujel autobus, tak jsem musela čekat další dvě hoďky. Totodil, jenž bydlí kousek od Anděla + TRDrak, Ashelinka a Joshi, kteřížto u něj přespávali, mi během té doby dělali společnost u McDonalda v Centru Nový Smíchov. Nakonec jsme se přece rozloučili a já jsem se domů dostala kolem osmi hodin večer. Štěníci mi za tu dobu vyrostli úplně k nepoznání... tak teď mě čeká zase pár týdnu "babysitting" :)